Mýtiny

je český název nahrazující po vyhnání německy mluvících obyvatel původní, příliš cize znějící jméno obce Kropfschlag. Mýtiny nikdy nebyly Mýtinami, je to je úřední označení, říkalo se tu Kropšlág i po válce.

A již není Kropfschlag ani Mýtiny, vesnice čítající přes 60 domů a 400 obyvatel se proměnila v prales olší a různých náletových dřevin, kopřiv a vlaštovičníků. Zbylo jen několik rozvalin připomínající někdejší statky, můstek přes potok, přeražený pilířek božích muk a návesní kaple, která díky dobré vůli dobrých lidí nezůstala ruinou, ale byla z velké části opravena. Je jedinou výraznější památkou na Kropfschlag i další obce, které zanikly, protože byly příliš blízko vznikajícího hraničního pásma - Vyhlídky (Egersee), Veveří (Piberschlag), Jedlice (Göllitz).

A zde dnes jsou Mýtiny - je to krásné jméno - připomíná vznik místních osad před mnoha sty lety, kdy rozsáhlé příhraniční lesy musely být vymýceny, aby vznikla místa vhodná k osídlení. Mýtiny jsou radostí poutníků, procházejících lesy podobně rozsáhlými a nepropustnými jako tehdy. Jsou místy, kde hřeje slunce i v chladnoucích podzimních dnech, kde v létě kvetou náprstníky a žijí motýli. Mýtiny vyžadují naši péči, jinak se velmi rychle stávají opět lesem, mnohdy ještě neproniknutelnějším a neudržovatelnějším. Jsou metaforou duševního/duchovního života

Přijďte se podívat.
Mýtiny nejsou jen smutnou vzpomínkou na život, který byl vyrván, zanikl.
Jsou místem světla a ticha.
A naděje poutníků opuštěné krajiny.