Opuštěná krajina

I to je zvláštní fenomén:
zapomněli jsme procházet krajinou sebe samých
a tak po letech své krajiny nepoznáváme.
Divíme se,
že nezůstal kámen na kameni
studánka vyschla
dům už tu také není.
Zbývá jen kvítí u starých cest.
Pátráme tedy po paměti,
prastaré keře rybízů
kořeny spletené v divné změti.